Vzdělání pro mě bylo vždycky velkou prioritou. Já osobně jsem si nedokázala představit, že bych se třeba nějak neučila. Jenomže já jsem měla jednu opravdu velkou nevýhodu. Učení mi našlo i když mě učení bavilo a stále jsem četla nějaké vzdělávací knížky a vždycky mě taky bavily encyklopedie, tak mě to prostě do hlavy nelezlo. To, co jsem si přečetla, jsem si nikdy nezapamatovala. Musím říct, že mi to hodně mrzelo a vadilo a byla jsem z toho zklamaná. Protože po základní škole jsem chtěla jít na gymnázium. A vy jistě víte, jak to dopadlo. Samozřejmě, že mě na gymnázium nevzali. Zkoušela jsem teda druhý pokus. Ani na druhý pokus mě na gymnázium nevzali. Byla jsem z toho opravdu nešťastná a říkala jsem si, že asi to už mám psané v osudu. Zkoušela jsem taky vyhlášenou ekonomickou školu, která je u nás ve městě. Bohužel ani to se mi nepodařilo.
I když mě matematika a čísla normálně bavili, tak jsem neudělala přijímací zkoušky z matematiky. Tak jsem ještě zkusila zdravotní školu. Bohužel ani tam se mi nepodařilo a já jsem si řekla, že asi budu muset jít pouze na nějaké učební obor. Vůbec se mi ale nechtělo. Chtěla jsem jít na maturitu a potom jsem chtěla zkusit vysokou školu. Já vím, mám moc vysoké cíle.
Ale na ty cíle asi nemám. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se učila cukrářkou. Byla jsem z toho nešťastná a ani mě to nebavilo. Jenomže nějaký papír o vzdělání mít musím. A tak jsem byla ráda, že jsem akorát tohle udělala. Nyní příští rok se pokouším udělat maturitu. Budu si dělat nástavbu na dva roky. Tak uvidím, jak se mi bude dařit a třeba se mi to podaří. Nicméně se budu snažit a taky budu chodit na doučování z matematiky a taky z anglického jazyka, zatím chodím taky na kurzy angličtiny. Baví mě to a uvidím, co mi osud dal přinese. A jak jste na tom se vzděláním vy? Baví vás to?