Říká se, že jsme to, co jíme. A mnozí lidé to berou doslova. Stále více populace se stává vegetariány či rovnou vegany. Prohlašují, že nejenže to dělají pro zvířata, ale že je to také zdravější, že konzumace masa vede například k ucpávání tepen.
Ovšem nabízí se otázka, nakolik je toto tvrzení pravdivé. Koneckonců, existuje velké množství pokrmů, které lze z masa připravit. Nikdo například nepochybuje, že hamburger je zdravá pochutina, avšak asi nikdo nebude tvrdit, že dobře připravená mořská ryba či silný vývar nám nějak uškodí.
Otázkou tedy je, zda můžeme dlouhodobě přežít na skutečně veganské dietě a být zdraví a plní síly. Pravdou totiž je, že z biologického hlediska jsme všežravci. Náš zažívací systém je utvořen tak, aby získával živiny jak z rostlinné, tak živočišné potravy.
Popravdě řečeno, zde záleží na tom, jak pestrá naše strava bude. Ovšem ani tak nezabráníme tomu, abychom u veganské diety neměli deficit určitých živin, zejména železa, proteinů a vitaminů skupiny B, především B 12.
Samozřejmě lze namítnout, že všechny tyto látky se nachází i v rostlinách. Co si však mnoho lidí neuvědomuje je fakt, že je naše tělo nedokáže tak efektivně zpracovat jako ty živočišné. To znamená, že abychom dostali stejné množství potřebných látek, je potřeba sníst daleko více potravy.
To platí i o celkové energii. Maso je energeticky hodnotnou stravou. To je koneckonců také důvod, proč se býložravci pasou po většinu dne, zatímco masožravci mohou jíst i jen jednou za několik dní. V přeneseném slova smyslu to platí i pro lidi – abychom dostali stejné množství kalorií, musíme sníst mnohem větší objem rostlinné stravy, než kdybychom si dali maso.
Proto se dá říci, že je možné žít na veganské dietě. Jen si onen člověk musí být výše uvedených skutečností vědom a podle toho i upravit jídelníček. To platí především u dětí, které jsou ve vývoji a živin potřebují daleko více. Následky totiž jinak nemusí být zrovna pěkné.